|
|
Pohřbené půdy jako odraz vlivu člověka a klimatu na krajinu od svrchního pleistocénu po středověk
Vejrostová, Lenka ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Kombinace sedimentologických, geochemických, geofyzikálních a paleobiologických metod obvykle umožňuje více či méně komplexní rekonstrukci vývoje environmentálního prostředí zachyceného v pedosedimentárních záznamech. V případě holocenních záznamů je možno rozšířit toto portfolio i o geoarcheologické metody. Cílem této práce bylo poskytnout odpovědi na otázky využití pedogeochemických a geoarcheologických metod ve výzkumu pohřbených půd a pokusit se odpovědět na to, jak velká byla role klimatu nebo člověka pedosedimentárního záznamu. Multidisciplinární analýza provedená na celkem pěti lokalitách Česka (Kly, Brno Přízřenice, Česká Bělá), Slovenska (Bíňa Čata) a Polska (Sowin) poskytla řadu poznatků o vývoji půd a vztahu člověka, klimatu a krajiny od svrchního pleistocénu (MIS 3) po středověk. Detekce klimatických změn v rámci glaciálních paleopůd lokality Bíňa Čata byla soustředěna na období od raného MIS 3 do přelomu MIS 3/ MIS 2. Použité metody umožnily korelaci vzniklých půd s interstadiály Oerel, Glinde a Denekamp, stejně jako rozlišení změn teplotních či vlhkostních charakteristikách v době vzniku půd i po ní. Iluviální vrstvy archeologických lokalit Sowin a Kly jsou zajímavým příkladem klimaticky podmíněného texturního prvku v lokalitě prokazatelně antropogenně ovlivněné. Jejich geneze je podmíněna...
|
|
|
Pohřbené půdy jako odraz vlivu člověka a klimatu na krajinu od svrchního pleistocénu po středověk
Vejrostová, Lenka ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Kombinace sedimentologických, geochemických, geofyzikálních a paleobiologických metod obvykle umožňuje více či méně komplexní rekonstrukci vývoje environmentálního prostředí zachyceného v pedosedimentárních záznamech. V případě holocenních záznamů je možno rozšířit toto portfolio i o geoarcheologické metody. Cílem této práce bylo poskytnout odpovědi na otázky využití pedogeochemických a geoarcheologických metod ve výzkumu pohřbených půd a pokusit se odpovědět na to, jak velká byla role klimatu nebo člověka pedosedimentárního záznamu. Multidisciplinární analýza provedená na celkem pěti lokalitách Česka (Kly, Brno Přízřenice, Česká Bělá), Slovenska (Bíňa Čata) a Polska (Sowin) poskytla řadu poznatků o vývoji půd a vztahu člověka, klimatu a krajiny od svrchního pleistocénu (MIS 3) po středověk. Detekce klimatických změn v rámci glaciálních paleopůd lokality Bíňa Čata byla soustředěna na období od raného MIS 3 do přelomu MIS 3/ MIS 2. Použité metody umožnily korelaci vzniklých půd s interstadiály Oerel, Glinde a Denekamp, stejně jako rozlišení změn teplotních či vlhkostních charakteristikách v době vzniku půd i po ní. Iluviální vrstvy archeologických lokalit Sowin a Kly jsou zajímavým příkladem klimaticky podmíněného texturního prvku v lokalitě prokazatelně antropogenně ovlivněné. Jejich geneze je podmíněna...
|
|
|
Využití geopedologických metod ve výzkumu vývoje krajiny
Olišarová, Lucie
Tato práce se zabývá popisem laboratorních a terénních metod zaměřených na tématiku vývoje krajiny. Popisuje princip základních metod, jako jsou popis stratigrafie, mikromorfologie, magnetická susceptibilita, fosfátová analýza a další. V práci jsou dále diskutovány silné a slabé stránky výše zmíněných metod. Závěr práce je věnován konkrétnímu výzkumu na lokalitě Česká Bělá, kde jsou v krajině identifikovány pozůstatky po těžbě polymetalických rud v raném středověku. Dodnes jsou zde patrné pozůstatky po těžbě a od roku 2007 zde proběhly již dva archeologické výzkumy.
|
|
|
Geoarcheologická rekonstrukce přírodního prostředí ústecké kotliny během pravěku a středověku
SVATUŠKOVÁ, Anna
Předkládaná práce shrnuje geoarcheologický vývoj na území Ústecké kotliny, a je napsána ve dvou úrovních. Práce je regionálně poměrně přesně vymezena. Ve více obecné části jsem se především na základě rešeršního a rekognoskačního studia pokusila shrnout přírodní podmínky studované oblasti a zároveň ekologické strategie od paleolitu po novověk. V druhé části jsem využila svých zkušeností nabytých při výzkumu Bloku 004 a popsala v mnohem větším měřítku z hlediska geoarcheologie malou oblast přímo v centru ústecké kotliny. Na základě pedogeochemické a mikromorfologické metodiky se pokusila interpretovat výpovědní hodnotu jednotlivých profilů.
|
host ::
RSS.